Also, zu meinem Wochenende:
Strávila jsem ho v malé vesničce Apold v srdci Transylvánie. Apold patří k jedné z mnoha saských vesnic v této oblasti, Sasové sem přišli už v 12. století. Sice vůbec nepocházeli ze Saska, jak jsem se dočetla v průvodci, byli údajně z Flander a oblastí kolem Mosely a Rýna, ale vžil se pro ně prostě název "Sasové". Dneska už tam téměř žádní Němci nežijou, všichni se odstěhovali do Německa. V Apoldu žije už jen jedna jediná stará Němka, jinak je vesnice obydlena vesměs romským obyvatelstvem. Pro všechny tyto saské vesnice jsou typické opevněné kostely, auf deutsch "Kirchenburge". Sasové opevňovali své kostely, aby se mohli stát útočištěm vesničanů před nájezdy Tatarů a později vybudovaly věže a vysoké hradby, aby odolali útokům Turků. Všecko si to mužete prohlídnout na fotkách na picasu.

V Apoldu se nachází krásný opevněný kostel na kopci ve středu vesnice a hned za ním je evangelická fara (všichni tihle Sasové se po reformaci stali evangelíky), která je k dispozici dobrovolníkům, převážně z Německa. Momentálně jich tam žije 5, 4 Němci a jeden Francouz. Když přišli asi před 4 lety, byl ten dům v troskách, proto se ho teď snaží opravit a taky se starají o zahradu. Je to obrovský dům s vysokánskými stropy, proto vytvořili v ložnici druhé patro, kde se spí. Všecko jsem to pofotila, moc se mi to líbilo. Krom toho pořádají různé volnočasové aktivity pro děti a mládež z vesnice, chtěli by i pro dospělé, ale prý není moc zájem.
Celkem se nás tam sešlo asi 10, převážně Němci, jinak 2 Rumunky, Gosia z Polska a já. Celý ten workshop byl pořádaný organizací MitOst, která se stará o kulturní výměnu ve střední a východné Evropě. Řešili jsme rumunsko-německé vztahy, Rumunsko jako tranzitní zemi, využívání rumunských Gastarbeitrů v Německu atd. Nakonec z toho snad vznikne projekt, jakási výstava, která bude otevřena v říjnu v Gdaňsku při festivalu MitOstu, kam asi nejspíš pojedu. Kdo byste měl zájem stát se členem MitOstu, mrkněte na jejich stránky (www.mitost.org), dělají zajímavé projekty, působí i v Čechách. Konec reklamy.

Včera večer jsme se sešli u Macka z Polska a hráli jsme hru na mafiány!!! Kdo mě zná, víte jak ji mám ráda a proto jsem se s nadšením vrhla do shánění lidí, když se mě Maciek zeptal esi tu hru znám. Nakonec se nás sešlo "jen" 10. Trvalo než to všichni pochopili a tak jsem hráli jen 3 kola. Bylo to trochu chaotické ze začátku, páč kdo to znal, znal dycky trochu jiná pravidla a než jsme to nějak sjednotili, ti noví už byli trochu otrávení...ale příště už to snad půjde líp. Já jsem si to užila, byla jsem dvakrát mafián:) Ale pěkně jsme se u toho hádali, myslim, že se všici zdokonalíme v angličtině:)